6. Kapitola: Je to můj život, část 1

7. května 2011 v 12:25 | LussyNda |  reunion

Je to můj život, část 1

Dnešní den se Chrisovi nepředstavitelně táhl.
Každá přednáška na které již dnes byl se mu neuvěřitelným způsobem táhla.
Právě ted sedel na schodech a četl knihu, kterou oběvil v knihovne svého dědečka Victora.
Když najednou mu nekdo znenadání poklepal na rameno.
Chris zvedl hlavu od knihy a otočil se. Při pohledu, kdo mu tukal na rameno se musel usmat.
Bianca mela na sobe bílou sukni a svetle růžové tílko a vlasy mela stažené růžovou čelenkou.
Usmala se na nej stejně jako on na ni. "Ahoj, neruším?"
"Ne vubec ne. Stejně me ta kniha moc nebavila.." usmal se na ni.
Bianca se na nej podívala svyma očima a po par sekundach se usmala. "Dobře. Jak mysliš.... a co tady vlastne tak sedíš sám .. hm?"
"Tak viš no čekam na dalši přednášku a pak budu mit konečně padla. Ten dnešek se hrozne tahne."
"Jo tak to máš pravdu" Bianca se na nej znovu usmála.
"I když veděl bych co dělat kdybych nemusel byt tady" Podíval se na Biancu, když si vedle nej sedla.
"JO ?? a co třeba hm??"
"No tak třeba prochazka po plaži nebo nejakej sport." usmal se znovu. "Když už sme u toho co delaš večer??"
Bianca se na nej podívala. "Večer??" trochu se zamyslela, ale pak na něj zase vzhledla a usmala se. "Večer sem volna."
Při její odpovědi se Chris usmal. "Dobře nešla by si třeba do klubu a pak se projit??"
"Jo určite ... to zni dobře"
"Dobře vyzvednu te tak .. řekneme ... v osum???"
Bianca se na nej usmála.

V domě pana Tolkina panova opět mrtva nalada.
Peter Tolkin sedel jako každý den ve své pracovně a kouřil.
Chvilema se podíval na fotku ženy, ktera stala na jeho psacím stole.
Seděl, kouřil a zasněně na fotku hleděl.
Za nedlouho do pracovny vešel jeho mladší syn Josh, který se mu až moc podobal a nebyla to jen podoba vzhledová ale i povahova.
Josh byl ve všech směrech po svém otci a tím se lišil od svých sourozenců.
Jeho otec se otočil na sve židli a vzhledl k nemu. "Deš pozdě." zamračil se. "Jako vždy a kde maš svého bratra ?"
Josh zavřel za sebou dveře. "Jako by si nevěděl, že si libuje v chození pozdě."
"Jo tak to mi opravdu nemusíš říkat ... to vim i bez tebe, ale čekal bych že aspon jednou, když jde o takovou věc budete dodržovat přichody."
Josh převratil očima. "Bože nezačneš nam psat pozní příchody. Nešil moc to proživaš."
Jeho otec se na nej podíval divnym pohledem a chtel něco říct, když v tom vztoupil do pracovny i jeho starší syn Devon.
"Tak o co sem přišel" dal si ruce v bok a usmal se na pohledy svého otce a svého bratra, kteří evidentně meli spolu další menší potyčku.

Mezitím na místní univerzite probíhali další přednášky.
Bianca sedela se svými kamaradkami v horních lavicích a jako jedina z party profesora opravdu poslouchala.
Vlastně byla jedina, koho paranormalní jevy zajímali a rada se tomu věnovala.
Po pár minutach si poprvé všimla, že na teto přednašce je přítomen i Chris .. usmala se a vzhledla k nemu.
Musela uznat, že neni z tech kluku co znavala a s kterýma chodila.
Byl vyjímečný ani Martin se kterym chodila od zakladní školy už asi nekolikrat se mu nemůže rovnat.
V Chrisovi bylo něco co jí přitahovalo a dosud nedokázala určit co to je, ale věděla že to nemůže byt nic špatneho.
V tuto chvili se otočíl i Chris a stejně jak se Bianca usmala se usmal i Chris.
Teprve ted jeji kamaradky Carmen a Natalii přestali si špitat a vzhledli k ni.
Carmen se na ni podívala svým pohledem jako by chtela odhalit to co se skrýva v její mysli a pak vzhledla ke Chrisovi .. Chvili se na něj dívala a pak se podívala na Biancu. "Ty ho znaš?"
Bianca se vytrhla ze snění a podívala se na ni. "No .. dá se to tak říct." Neměla naladu na vysvětlování ani Carmen ani Natalii. Obě dvě věděli jaky vztah ma k Martinovi a obě meli martina velice radi. I ona ho měla rada akorat, že ji unavovalo to jak se k ni choval. Vlastně jejich vztah trva vždy když se spolu nejsou na meče což je skoro pořad. Vlastně ani neví proč ty jeho žarlivý a hysterické scény vůbec snáší . Z Lasky? no asi určitě ne.
Carmen se na Bianca podívala s naprostou nechapavostí. "Bianca a co Martin?"
Bianca protočila oči. Moc dobře věděla že se tomhle výslechu neubrani a proto se mu chtela vyhnout. "Co by .. ježiši marja klid neblazni moc přemyšlíš na víc víš."
"No jen aby víš moc dobře jaky martin dokaže být když se mu něco nelíbí a tohle by se mu za žadnou cenu nelíbilo." pošeptala Carmen sve spolužačce, kterou znala už od mateřské školky.
Bianca se na ni podívala jen letmo a dal ji nevěnovala pozornost. Neměla naladu sni na toto tema už dale dohadovat ani to rozebírat.
Jejich druha kamaradka Natalie se na ne otočila a koukla na Biancu. "Ale Carmen ma pravdu neměla by si vaš vztah s Martinem zahazovat."
Tohle už bylo na Biancu moc... Proč se sakra pletou do věcí, které ani nejsou její starost. Podívala se na ni s naštvanym pohledem a nahlas řekla. "Je to můj život" jeji zvýšeny hlas se rozlehl po cele studiijní místnosti.
V tu chvili upoutala pozornost všech spolužáku a pana profesora, ktery to nekomentoval a pokračoval dal v hodině dokud neskončila ...


Pokračování příště ....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Love.Alyss Love.Alyss | Web | 7. května 2011 v 12:42 | Reagovat

pekny :)
a jinac mam se dobre co ty?:-)

2 Lady Piperka Lady Piperka | Web | 8. května 2011 v 21:29 | Reagovat

ahoj, prosím prečítaj si to a vyjadri sa k tomu
http://charmed-pretty.blog.cz/1105/me-and-me

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama